On the validity of the genusDactylococcopsis (Cyanophyceae)

Summary The genusDactylococcopsis Hansg. 1888 (Cyanophyceae) is based on the typeD. rupestris, which was later identified as a green algae. Most of the many species described later were also placed to other groups of algae. Several authors even doubted about the existence of the genus. As, however, some species of Cyanophyceae correspond to the original generic diagnosis, the name Dactylococcopsis Hansg. ex R. et F.Chod. 1925 has been proposed as a nomen conservandum, and a new type (D. smithii R. et F.Chod.) has been defined. Further speciesD. linearis Geitl. 1935 and D.Planctonica Teil. 1942 has been unambiguously described till now.     

Chromosome counts of some Mongolian plants

The paper gives the chromosome numbers of 45 species from 72 Mongolian localities, belonging to the genera:Amygdalus, Asparagus, Astragalus, Cancrinia, Caragana, Chamaerhodos, Chelidonium, Chesneya, Dianthus, Hypecoum, Lathyrus, Lilium, Oxytropis, Papaver, Potentilla, Schizonepeta, Sibbaldia, Thermopsis, Trifolium, Trigonella, Vicia. Chromosome morphology of three species ofChamaerhodos and taxonomical remarks on some other species are added. A new combinationSibbaldia sericea (Grubov) Soják is proposed.     

Attempt at quantitative analysis of interindividual variability in stress response of leucocyte levels in mice from the viewpoint of control theory

Summary The authors studied the dependence between the ability of systems regulating the level of peripheral leucocytes to damp the fluctuations of this level, occurring under conditions of repeated stressing of the organism by non-specific stress factors (isolation, starvation, handling for blood withdrawal) and the tolerance of the organism to the action of ionizing radiation (summary exposure to X-rays leading to death at repeated irradiation). This regulatory ability was expressed with the aid of the slope (coefficientb) of regression between the leucocytary valuesx _i, fluctuating in time, and the subsequent differences _i ( _i =x _i+1–x _i ). The highest tolerance to lethal action of radiation is correlated to such a regulatory behaviour of the organism at which the time necessary for adaptation of the system is shortest. The authors point out the suitability of the employed regulatory characteristic for the quantitative study of adaptability and resistance of the organism and its relatedness to the damping ratio, used in the automatic control theory.     

Kymatocalyx Herz. in Mittelamerika

Summary A second species of the hitherto monotypic genusKymatocalyx Herz. is described and figured in detail. The new combinationKymatocalyx dominicensis (Spruce) comb. nova is proposed.     

Über den Einfluß der Vorbelichtung auf die anschließende Phosphorylierung im Dunkeln bei einzelligen Grünalgen (Ankistrodesmus braunii)

Zusammenfassung Wird einzelligen Algen (Ankistrodesmus braunii) nach Vorbelichtung in anschließender Dunkelheit ³²P-markiertes Phosphat geboten, so tritt gegenüber Dauerdunkel eine erhebliche Förderung der ³²P-Einlagerung auf. Die nach Vorbelichtung bestimmte Markierung der aufgetrennten Phosphatfraktionen ähnelt sehr derjenigen im Dauerlicht. Die erhöhte Dunkelphosphorylierung nach Vorbelichtung hängt von der CO₂-Konzentration, von der Lichtintensität und der Zeit der Vorbelichtung ab. Unter den vorliegenden Bedingungen waren 7 min Vorbelichtung zur maximalen Förderung nötig. Die Halbwertzeit des Abklingens betrug etwa 4 min.Aus den Experimenten geht hervor, daß durch die Belichtung der Algen auch in vivo ein Zustand gebildet wird, der noch nach Belichtung eine Zeitlang im Dumkeln eine Erhöhung der ³²P-Einlagerung erlaubt.Es wird diskutiert, ob es sich einerseits um die Bildung einer im Licht reduzierten Substanz R handeln könnte, die für eine begrenzte Zeit in Dunkelheit noch einen cyclischen, mit Phosphorylierung gekoppelten Elektronentransport aufrechterhalten kann. Andererseits könnte durch die Vorbelichtung ein energiereiches Zwischenprodukt X _E — oder auch ein Protonenpool — gebildet werden, das bei dem Energietransfer vom Elektronentransportsystem zur ATP aufgebaut wird. Schließlich muß berücksichtigt werden, daß durch die Vorbelichtung an den Chloroplastenmembranen ein verstärkter ATP-Pi-Austausch zustande kommen könnte, der nach Belichtung nur langsam abklingt.

---

Influence of preillumination on subsequent phosphorylation in the darkness of unicellular green algae (Ankistrodesmus braunii)

Summary Preilluminated unicellular green algae (Ankistrodesmus braunii) were treated in the subsequent darkness with ³²PO₄. The post-illumination dark incorporation was considerably increased compared with the control in continuous dark. The labeling of the separated phosphate-fractions was similar to that of continuous light. The light-induced dark incorporation depended from the light intensity as well as from the time of preillumination. A preillumination of 7 min was required for a maximal enhancement of this preillumination effect. On the other hand the effect diminished in darkness with a half life of approximately 4 min. Finally the enhancement was found to be greater in the absence of CO₂ than in the presence of CO₂.The experiments demonstrate the light-induced formation of a state in the algae, which permits the enhancement of ³²P-incorporation into several phosphate-fractions for a limited time during subsequent darkness.It is discussed, that this may be performed through the formation of a light-reduced substance R maintaining for a limited time a cyclic electron transport in darkness, coupled with phosphorylation. On the other hand it seems possible, that preillumination induces a high energy intermediate X _E—this could also be a pool of protons—formed in the course of energy-transfer from electron transport to ATP-formation. But we must consider also the possibility that light accellerates the ATP-Pi exchange on chloroplast-membranes for a time after preillumination.

---

Abkürzungen ATP Adenosintriphosphat - ADP Adenosindiphosphat - Pi Orthophosphat - Poly-P anorganisches Polyphosphat - RNS Ribonucleinsäure - TCE Trichloressigsäure - 2,4-DNP 2,4-Dinitrophenol Stipendiat der Nishina-Gedächtnis-Stiftung (Japan) für 1963.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.